Rukověť neprospívajícího žáka, který si chce prospěch zlepšit

anonym

Základní předpoklady zvládnutí probíraného učiva:

  1. Fyzická i duševní přítomnost žáka v hodině. Rozumní žáci již dávno pochopili, že pečlivé sledování výkladu jim minimalizuje časové nároky na zvládnutí učiva podle představ toho kterého vyučujícího a k jejich vlastní spokojenosti. Hlupák se věnuje jiným věcem a nedává pozor, aby pak obtěžoval svoje okolí žádostmi o vysvětlení látky, které by nepotřeboval, kdyby byl v hodině duchem přítomen. A čas, který tomu všichni věnují, by se dal jistě využít i jinak a možná lépe.
  2. Konstruktivní atmosféra ve třídě, kázeň studentů. Čas, který učitel tráví umravňování žáků, může chybět pro opakované vysvětlení látky těm slabším. Navíc je rozptylována pozornost jak vyučujícího, tak žáků. Neobdivujte nevychovanost spolužáků, okrádají vás tím o možnost kvalitnějšího výkladu. Zviditelňujte se v dobrém slova smyslu nebo vůbec.
  3. Pracujte podle pokynů vyučujícího a to nejen v hodině. Domácí úkoly a příklady k procvičení dostáváte proto, abyste si ověřili, jestli průběžně zvládáte určité učivo a mohli včas začít řešit mezery, dokud jsou malé a dají se snadno zacelit.
  4. Učte se průběžně. Je prokázáno, že nejlépe porozumíte látce, když si prohlédnete zápis ještě ten samý den. Nemusíte se hned vše učit dopodrobna a zpaměti, snažte se především porozumět souvislostem, proč se dosadil právě tento vztah, co to znamená, … a zopakovat v co nejbližším možném termínu.

Když se řídíte předchozími body a nejste spokojeni s výsledkem, požádejte vyučujícího o pomoc.

Je možné, že se neučíte správně. Je potřeba vždy zvládnout jisté množství látky pamětně a také být schopni aplikovat některé metody a postupy na jiné situace případně porozumět souvislostem. To druhé se nemůžete naučit zpaměti. Vyučující nejlépe odhadne vaše slabiny a poradí metody jejich řešení. Nebojte se požádat vyučujícího o radu či pomoc obzvlášť v případě delší absence ze zdravotních důvodů. I když někteří z nás učí současně i přes 300 studentů, na tyto případy si vždy čas rádi uděláme.

Jak požádat vyučujícího o pomoc

Někteří žáci zřejmě neví, jak mají o pomoc vyučujícího požádat.

  1. Zdvořile. Pokud vám to nic neříká, následuje malý návod.
          Pane profesore, byl byste tak hodný a někdy si na mě udělal čas?
          Paní profesorko, mohla bych se někdy přijít zeptat na....?

    Samozřejmě rozhoduje i tón řeči. Ruce z kapes ven, nejíst.

  2. Prokázat snahu. Pokud sami neplníte body 1., 3. a 4. výše uvedených základních předpokladů, je žádost o další individuální výuku drzostí. Pokud ale prokážete, že přes vaši pečlivou práci výsledky nejsou, rádi se vám pokusíme vyjít vstříc. Jak snahu prokázat? Konkrétním dotazem nebo problémem. Přijít např. s částečně rozpočítaným příkladem, kdy nevíte, jak dál. Pečlivě vedený zvýrazněný zápis, vypsané dotazy na konzultaci. Pokud jste nebyli nemocní, vaše problémy by se měly samozřejmě týkat aktuálního učiva. Co asi dokazujete učiteli, když přijdete s problémem k domácímu úkolu zadanému před 14 dny?

Mohou nastat případy, kdy ani svědomitá práce žáka a pomoc učitele nevede ke kýženému hodnocení. Potom je třeba věc přijmout, různí žáci jsou talentovaní v různých oblastech.

rukovet.txt · Poslední úprava: 2010/02/20 17:42 autor: lucky
CC Attribution-Share Alike 3.0 Unported
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0